Léčit lidi, to není zrovna jednoduchá záležitost. Spoustu toho sice zvládneme sami pomocí volně dostupných léků a doplňků stravy, které za dobré ceny nabízí třeba Dr. Max leták nebo Benu leták, ale když přijde na závažnější choroby, musíme využít pomoci lékařů a specializovaných pracovišť a vysoce sofistikovaných léků. Pokud však onemocní nebo je škůdci napadeno, co si pěstujeme na zahradě, jsme v pozici mnohem snazší. A i ty nejzarputilejší škůdce můžeme zkrotit přírodními prostředky, které zachovají prostředí na naší zahradě bez jedů, zdravé a našemu zdraví prospěšné.
Co dělat se slimáky a plzáky?
Na ně musíme jít mechanicky. Anebo je krmit ekologickými granulkami. Mechanický boj spočívá v tom, že je pravidelně sbíráme. Stačí je napíchnout na dlouhou tyčku, přemístit do kýble a pak vysypat na kompost. Jsou totiž pak perfektním hnojivem!
A také plzákům a slimákům připravíme pasti. Jak? Stačí vyhloubit důlek, do něj dát kelímek od většího jogurtu tak, aby nevystupoval nad zem. A naplnit pivem. Slimáci a ani plzáci mu totiž neodolají. A utopí se tu. Někdy se pasti mohou prodražit, když je piva potřeba víc. Stačí s ním ale počítat předem a na stránkách Letakomat.cz si najít akční slevy i těch nejobyčejnějších piv, která do pasti bohatě stačí.
Drobní slimáci se na vaše záhony nedostanou, když okolo nich budete pravidelně sypat nadrobno rozmačkané skořápky nebo jemné piliny. Slimáčky to obalí a nepustí dál. Vrstva musí být větší, pravidelně doplňovaná, zejména u pilin a po dešti.
Jak na drobný savý a žravý hmyz?
Mšice, svilušky, molice. To je trojka, která umí se zahradou výrazně zamávat. Jde na ně použít mnoho různých jedů, ale je to zbytečné. Stačí smíchat přírodní postřik v poměru:
-5 litrů teplé vody
-50 ml rostlinného oleje
-3 prášky do pečiva (cca 35 – 4 g)
A to je vše. Výsledným postřikem pak stříkáme napadené rostliny. Jak olej, voda a prášek do pečiva fungují? Olej pokryje celou „mušku“, která dýchá povrchem těla. Takže ji udusí. Abychom mohli olej šikovně aplikovat, je nutné ho naředit vodou. A aby se olej a voda aspoň trochu spojily, k tomu slouží právě prášek do pečiva.
Postřik má malé nevýhody. Jednak zanechá rostliny mastné, což může někomu vadit, jednak se musí po několika dnech opakovat, protože nepůsobí na nakladená vajíčka. Ovšem výhoda absolutní nejedovatosti tohoto postřiku přebije obě zmíněné nevýhody!
Když najdeme napadení mšicemi či sviluškou v počátcích, pomůže i důrazná sprcha a mechanické omytí listů.
Mravenci jsou ti, kdo si mšice na rostlinách chovají
Pokud máme rostliny obaleny bezkřídlými mšicemi, jde o dílo mravenců. Chovají si je, aby jim pak mohli chodit olizovat prdelky plné slaďoučkého moku. Takže musíme zatočit i s nimi. A i s nimi to půjde ekologicky.
Stačí jedlá soda, prášek do pečiva nebo specializovaný ekologický posyp přímo z obchodu pro zahrádkáře, jehož součástí jsou právě zmíněné složky. Mravence tyto látky neotráví, ale roztrhnou. Po požití v nich prostě explodují, dokáží takto zlikvidovat celá hnízda. A kde nejsou mravenci, nebudou většinou ani bezkřídlé mšice.
A náletový hmyz, jakým je třeba bělásek, nebo květilka?
Proti všem náletovým škůdcům, kteří se pouštějí do zelí, kapust, cibule, pórku, česneku, mrkve, ředkviček, vodnic a dalších mňamek, je nejúčinnější ochranou prevence v podobě překrytí záhonů netkanou bílou textilií. Ta dopřeje rostlinám více tepla, vlhka, ale právě i kýženou ochranu proti tomuto hmyzu.
Ve sklepě či ve skleníku hodují svinky a stínky?
Uskladnili jste si brambory, jablka, cukety, ale živí se vám na nich stínky a svinky? Máte na jaře ve skleníku vysazeny okurky, ale svinky a stínky jim dávají neskutečně zabrat? Přestěhujte je na kompost! Jsou to suchozemští korýši, velmi užiteční tvorečkové, kteří běžně neškodí.
Dokáží přeměňovat organické zbytky na humus. Jen když se přemnoží nebo se dostanou do sklepa, je to průšvih. Vrhnou se totiž i na čerstvé rostliny nebo na naši úrodu. Ale nn kompostu odvádějí perfektní práci. A nade vše milují jablíčka a stín. Na to je nalákáme.
Stačí ve skleníku položit na zem rozkrájená jablka a překlopit přes ně květináčky tak, aby se pod ně mohly svinky a stínky dostat. Zabydlí se tu. A ráno květináčky odklopíte, jablíčka i s „broučky“ dáte do kyblíku a odnesete na kompost. Tam vám budou pomáhat. Zopakovat to však musíte několikrát.
Ve sklepě to udělejte stejně, jen jim musíte nechat rozsvíceno, aby byly nucené se chtít dostat do tmy pod květináčky. Pak je zase jen posbíráte a odnesete. Svinky a stínky rády bydlí i pod hlávkovými saláty. Tak až pro ně půjdete do skleníku, přichystejte si i lopatku, kterou po vykrojení salátu v rychlosti posbíráte zeminu i s nechtěnými obyvateli.
Co s mandelinkami?
Mandelinky umějí zlikvidovat celý porost brambor během několika dní. Pokud máte jen několik keříčků, sbírejte mandelinku pravidelně a ručně, nejlépe denně. V období náletů jsou totiž velmi aktivní.
No, a pokud to nejde, zvolte ekologický postřik s látkami vylučovanými bakterií, která je pro mandelinky jedovatá. Postřik zabírá pomalu, ale dokonale, použít se smí však maximálně dvakrát za sezonu, aby mandelinky nezískaly rezistenci. Na ostatní živočichy nepůsobí, ochranná lhůta je jen formální, pouze týden.
